Hledat English (United States)  Čeština (Česká Republika) Slovenčina (Slovenská Republika)  Hrvatski (Hrvatska)
19. srpna 2017 ..:: Chorvatsko » Články ::.. Zaregistrovat se  Přihlásit se
   Vyberte článek Minimalizovat  
     
 Vytiskout   
   Reklama Minimalizovat  
Bez reklam
     
  
Výlety na Brači

Blaca | Vidova gora | Okolí Postiry (Škrip, Sveti Vid, Lovrečina, Mali Brig, Veliki Brig) | Mrduja | Crni rat

Výlety na Brači

Úvodem

Brač je prošpikován kromě několika silnic spoustou cest sjízdných na kole a povětšinou i autem a velkým množstvím pěšin. Tyto spojnice bohužel nebývají vyznačeny v mapách, ve kterých jsou zato mnohdy vyznačeny cesty, které neexistují, a také často končí plotem či vjezdem na soukromý pozemek nebo prostě se zužují, zužují, až zaniknou. Většinou, pokud nejdete podle nějakého návodu, nezbývá než se několíkrát vrátit nebo sem tam přelézt nějaký plůtek a projít přes olivový háj. V posledním roce jsme také na Brači - v okolí Postiry zaznamenali přeměnu několika pěšin na cesty a vznik nových cest. Nutno je též podotknout, že cesty na Brači nejsou značené, tak jak jste zvyklí od nás a ty které jsou považovány za značené jsou buďto značeny tak, že na jejich začátku najdete hnědou dopravní značku (se šipkou, obrázkem někdy i údajem v kilometrech) a dál si pomozte jak umíte nebo po cestě někde na kameni najdete nápis a šipku. I takto značených cest je však málo. Na cesty si určitě nezapomeňte vzít dostatek pití - 3l pro 3,5 osoby se ukázali jako celkem málo. Protože jsou cesty vesměs kratší zvažte jejich podniknutí v odpoledních a večerních hodinách. Na cesty z Postiry jsme vyráželi vždy mezi 15.÷16.h a a při návratu jsme mohli pozorovat západ Slunce.

Tento článek popisuje jen pár možných a vyzkoušených spíše procházek než tůr na Brači - především v okolí Postiry.

Občas se odkazuji - nadávám na "mapu". Vězte, že tím myslím mapu Chorvatsko::Dalmácie 3 (Brač, Hvar, Korčula, Split) 1:100 000, kterou u nás vydal ShoCart, distribuuuje GeoClub a má ji na svědomí Geodetski zavod Slovenije, Kartografski oddelek 2002.

Blaca

Blaca je hlaholský klášter nalézající se nad stejnojmennou zátokou na jižním pobřeží ostrova. Vypravit se tam můžete buďto z Bolu nebo z Nerežišće.

Z Bolu se na Blacu dostanete tak, že se nejprve nějak (pěšky, na kole, lodí) dostanete do zálivu Blaca (cca 10km) a pak po "značené" cestě vyjdete ke klášteru. (nevyzkoušeno)

Pokud chcete na Blacu z vnitrozemí dostaňte se nějak na odbočku na Vidovu goru ze silnice 113. Kousek za ní směrem na Vidovu goru (po silnici 6190) nejdete značenou odbočku Blaca. Pokud je váš výlet cyklistický, nic vám nebrání pokračovat v jízdě. Pokud jste se až sem dostali autem, zvažte zda jej chcete vzít na lechce teréní vyjížďku, nebo ujít 12km navíc. Pokud pojedete autem připravte se na časté vyhýbání na úzké cestě a na to že uvidíte odstavená auta turistů, které asi viděsilo to, že cesta se pořád zužuje a hrozí, že dále nebude kde auto odstavit. Vy se odradit nenechte a dojeďte až k hnědé ceduli Pustinja Blaca, kde je dostatek místa k odstavení auta i pohodlnému otočení se ke zpáteční cestě. Ať již po cestě jdete nebo jedete autem či na kole na (opět značené) křižovatce odbočit do prava.

Nyní se tedy nacházíme u hnědé dopravní značky "Pustinja Blaca" kdesi v pustině. Mapa nám tvrdí, že na blacu je to kousek po značené cestě a že blízko nás se nachází osada Dragovoda. Vězte, že Dragovoda jsou dva domky, z nichž jeden je snad obyvatelný a na Blacu je to rozhodně dál než tvrdí mapa. Nachá zí se před námi asi hodinový sestup údolím bez možnosti zabloudění po dobré cestě. Pokračovat i dále na kole doporučuji jen teréněji založeným cyklistům. Po sestupu serpentinami kolem zmiňované osady Dragovoda vás čeká pochod olivovými háji s dostkem stínu i míst k odpočinku a nakonec ... Blaca. Můžete si prohlédnout místní muzeum a vydta se zpět. Protože cesta je do kopce, počítejte s tím, že vám bude trvat poněkud déle.

Vidova gora

Vidova gora je nejvyšší bod ostrova Brač a všech chorvatských ostrovů vůbec. Z 780m vysoké hory je krásný výhled na Bol, Zlatni rat, Hvar a za dobrého počasí jsou vidět i vršky Korčuly, Pleješace, Šolty, Visu, pevnina a za toho úplně nejlepšího prý i Itálie. Kromě zde popisovaného pochodu se na Vidovu goru nechá dostat i autem od Nerežišće po silnici 6190. Pokud nechcete jet až na vršek, kde nemusí být dost místa na parkování, nechte auto na asfaltované otočce, před místem, kde silnice prochází kamennou zdí (a je hnědá cedule Vidova gora). Odtamtud je to ani ne kilometr po silnici nebo po okraji skály. Nahoře se nachází několik anténích stožárů, obrovský mramorový kříž, pozůstatky jakési kaple a ... konoba.

Pro zdatnější turisty je zde značená stezka z Bolu. Začíná hned na okraji Bolu a na silnic 115 je označena. Nejprve projdete okolo kapličky a lomu a minete ještě několik značek "Vidova gora". Na začátku cesty se nenechta odratit tím, že přes ní vede plot s cedulí "Državno lovište Vidova gora". Také se nenechte zmást tím, že po levé straně uvidíte širokou cestu, které jakoby vedla také na Vidovu goru. Cesta ve směru z Bolu končí pod první skálou a na horu se po ní nedostanete! Byval vybudována (někdy v roce 2005 nebo 2006) jen proto, aby po ní mohly být dovezeny sloupy vysokéno napětí. Nad skálou cesta pokračuje směrem na horu a znovu již není přerušena. Nahoře je zatarazena nepřehlédnutelným plotem. Pokud se vám tedy nelíbí pěšina, po které jste šli až do chvíle, než se přiblíží k široké cestě podruhé, můžete jít po této širší a o trochu pohodlněnjší cestě. Pokud se po ní všah rozhodnete jít na zpáteční cestě, zapamatujte si místo, kde se naposledy setkává spěšinou a na pěšinu odbočte, jinak se budete muset hezký kus vracet nebo prodírat obtížným terénem aby ste zdolali asi 200m dlouhý úsek, na který je cesta přerušena. Tak či tak v samém závěru stoupání se této široké cestě nevyhnete. Ta však rychle mizí za na zdejší poměry vysoký plot. V tomto místě se dejte po pěšině doleva. Za chvíli dojdete na asfalsovanou otočku pod Vidovou gorou. Poslední úsek můžete absolvovat buďto po okraji srázu (vlevo, je to bezpečné) nebo po silnici. Cesta na horu vám může trvat 2 až 3 hodiny. 700m převíšení je přecejenom už docela výkon. Dolů se dostanete možná i za míň jak hodinu. Při cestě zpátky, pokud chcete jít po pěšině, hledejte pečlivě její začátek - není moc parný, pokud půjdete po cestě nezapomeňte všas přejít na pěšinu.

Tůru není vhodné absolvovat na kole. Nahoru prostě nevyjedete a dolů ji lze doporušit jen příznivcům freeridu, jinak se budete dolu sunout na tachometru 5km/h v očích smrt a nakonec z kola stejně slezete.

Okolí Postiry

Vycházky v okolí Postiry jsou myšleny na jedno odpoledne (cca 4 hodiny). S cestami lze různě experimentovat a spojovat je nebo je jít opačně. Síť cest a pěšin nad postirou je velmi hustá, často však končí plotem od olivového háje.

Škrip

Škrip je vesnice na kopci nad Postirou. nachází se zde Muzeum ostrova Brač, kostel Sv. Jeleny, pevnost Dvorac, vyhlídka na Dol a na hřbitově kostel Sv. Duh ze 4 st. autem se tam lze dostat po silnici 6189 ze Splitské nebo z Nerežišće. Hnědou znaškou označená, 3km dlouhá cesta sem vede také ze Splitské. Popisovanou trasu lze absolvovat i na kole.

Takže jset v Postiře u kruhového objezdu (kousek od moře z křižovatky k hotelu Pastura, jsou tam informace). Odsud se vydáte nahoru po schodech ke hřbitovu. (Pokud jedete na kole, dojeďte na hlavní silnici a dejte se směrem na Supetar, než dojedete nad hřbitov.) Okolo hřbitova po levé straně vyjděte na hlavní silnici a hned na proti vám je cesta. Po této místy betonové cestě se vydejte a dojdete až do Škripu. Cesta vede z počátku borovým lesem, pak mezi olivovými plantážemi. Na křižovatkách se držte té kvalitnější cesty, na těch kde to není jasné (jsou jenom 2), jděte doleva. Na druhé z těchto křižovatek najdete na kameni dokonce nápis Škrip a šipku. Těsně před závěrečným stoupáním do Škripu uvidíte něco jako skalní město.

Ve Škripu se dejte na silnici doleva ke kostelu. Projdete okolo Dvorace, kostela Sv. Jeleny, muzea a hřbitova. V pravo za hřbitovem se nachází vyhlídka s křížem. Za hřbitovem pokračujemje rovně po pěšině, v místě kde přichází na šiřší cestu se dáme doprava. Pak přicházíme na křižovatku a přímo proti nám je zelený hájek. Tam se dáme doleva. Po nepříliš kvalitní cestě sestupujeme pod dráty vysokého napětí na silnici 6164 z Dolu po Postiry. Po té se dáme doleva. Po levé straně silnice hledejte supr odpočívadlo s kamenným stolkem.

Pokud už toho máte dost, pokračujte po silnici až do Postiry. Pokud ne dojdete kousek za odpočívadlem ke křižovatce s cestou (na pravé straně od cesty na zdi roste žíhaný břečťan). Dejte se doprava po cestě. Předjdete mostek přes vyschlé koryto a dojtete na konec zdi. Tam je možnost si vybrat z několika cest a pěšin. Vyberte si tu levou pěšinu. Je trochu zaroslá a jed po ní nahoru na kole asi nezvládnete. Pěšky je však bez problémů. Po pěšině vyjdete mezi olivovými háji na cestu a dáíte se po ní doprava. Na křižovatce pak doleva. Dojdete k Bílému domko a naproti němu je zbořenina nějakého velkého stavení. Po cestě u zbořeniny se dejte doleva. Dojdete k vodárně a cesou jste jistě viděli anténní stožár. U vodárny se dejte doleva a jděte po cestě k anténnímu stožáru. Zde se nachází také místní skládka. Dále sestupujete po místy betonové cestě. Než dojdete na hlavní silnici v Postiře, můžete si vybrat ze dvou betonových cest - lepší pravé a horší levé. V závislosti na tom, jestli do historické části postiry nebo spíše k Malé Lozně se dejte vlevo nebo vpravo. Na Malou Loznu se dostanete, když se nahlavní silnici dáte doprava a pak odbočíte šikmo se svažující ulicí doleva. Do centra se dostanete, když se dáte po hlavní doleva a až po pravé straně uvidíte velké kaktusy odpočíte doprava. Tím dojdete ke kostelu. Rovně je přístav, vlevo pekárna, supermarket a kruhový objezd odkud jste vyšli.

Sveti Vid

Sveti Vid je kaplička na kopci nad obcí Dol. Základním předpokladem pro úspěch této túry je dostat se nějak do Dolu ke konobě Stori Gušti (na první křižovatce v Dolku doleva). Do dolu se můžete dostat na kole, autem nebo pěšky po silnici 6164 z Postiry. Zaparkovat není problém za konobou Stori Gušti, kde končí asfalt. Tato vycházke je celkem krátká - jen vylezete na kopec a slezete zpět takže snad ani nemá cenu ji jezdit na kole. Navíc cesta nahoru by nebyla ani moc příjemná a pokud nejste lehce šílení tak ani sjezd si moc neužijete.

Nejprve se vydáte po cestě údolím za konobou Stori Gušti. Kromě vraku auta se můžete kochat červenou hlínou a po levé straně na kopci uvidíte zvonici. Dojdete k něčemu co vypadá jako přehraní nádrž. Pod ní je domek, kam ústí Tunel Vidova Gora, kterým vede vodovod. U této hráze se vydejte doleva. Cesta postupně přejde v pěšinu a vy vylezete na křeben mezi dvěma údolími. Po křebeni budete pokračovat nahoru až dojdete na jeho konec. Kaple Sv. Vid je vidět po pravé straně, takže už nemůžete zabloudit. Na konci hřebene se dáte po dlaším hřebeni doprava a zachvíli jste tam. Zpět jděte tak jak jste přišli, ale neodbočujte z hřebene dolů k "přehradě", místo toho jděte dál po něm dolů. Projdete kolem zmiňované zvonice a vpravo vesvahu uvidíte vodní nádrže. V Dolu vylezete kousek pod konobou Stori Gušti.

Pokud jste do dolu došli pěšky můžete si návrat zpestřit tak že odbočítre pod odpočívatdlem doleva, jak je uvedeno va vycházce Škrip.

Lovrečina

Lovrečina je záliv asi 4km východně od Postiry. Kromě jedné písčité pláže na Brači se zde nachází také ruiny starokřesťanského kostela a ... konoba. Na Lovrečinu je možné se dostat také autem po silnici 6161 z Postiry (a Supetaru) nebo Pučišće. Pozor: nepřehlédnout odbočku po úzké betonové silnici. Za parkovné dáte 15kn/den. Popsanou vycházku můžete absolvovat pěšky, nakole nebo i autem.

Popis vycházky je exterémně jednoduchý, fyzická náročnost, až na horka panující v letních měsících, je malá - převýšení 0m. Z postiry se vydejte po pobřeží směrem od Supetaru. Projdete zálivem Mala Lozna (oblázková pláž). Za ním končí asfal a vy pokračujete stále po pobřeží po široké, kvalitní cestě až na Lovrečinu. První záliv za Postirou se jmenuje Trstena. Je zde oblázková pláž, ale je značně znečištěná naplavenými "dary moře". Návrat tou samou cestou (nebo po silnici).

Mali Brig

Mali Brig je název hřebene nebo planiny nad Postirou. Z mapy se zdá, že je větší než Veliki Brig. Vycházku je možné absolvovat i na kole, ale chvilku asi povedete.

V postiře se nejprve po pobřeží vydejte po pobřeží směrem od Supetaru. Projdete okolo pláže Mala Lozna. Zde končí asfalt. Další záliv za Postirou se jmenuje Uvala Trstena. Poznáte jej podle oblázkové pláže (znečištěné vyplavenými "dary moře") a stavení - přečerpávací stanice vodovodu z pevniny. Tady se nachází lechce nepíjemná pasáž - zvláště pokud máte kolo. Jste na cestě a musíte se dostat "o patro výš" na silnici. Doporučuji hledat náznaky pěšiny za přečerpávací stanicí. Tak už jste na silnici? V samotném cípu zatáčky silnice se nachází široká kvalitní cesta do údolí. Po té se vydejte. Až dojdete v údolí na křížovatku a po pravé straně uvidíte domeček schovaný pod stromem, zamiřte k němu. U něj hledejte cestu svahem šikmo nahoru. Teno úsek na kole možná budete muste vytlačit. Pěšky není problém.

Teď jste vylezli na Mali Brig na cestu. Po cestě se vydejte jakoby rovně (tedy ne doprava). Jak půjdete po cestě narazíte na několik řižovatek. Bohužel už si nejsem úplně jistý jak je potřeba jít (každopádně nevstupujte na cestu nižší kvality). Myslím si že byste se měli držet spíše vlevo, ale nejít moc zkopce. Signálem toho, že jdete dobře bude až po pravé straně uvidíte vodárnu (snad je to vodárna). Prostě betonový barák. Tam se dáte doleva (nebo se můžete dát také doprava a sejít rovnou do Postiry, jak je popsáno v cestě Škrip). Cesta se pak sam stáčí doprava a ve chvíli kdy na protějším svahu uvidíte Škrip (poznáte podle věže kostela Svaté Jeleny), začněte hledat odpočku pěšiny doleva. Pokud byste jí nenašli, nebo chtěli jít dolů jinak, můžete pokračovat po cestě rovně a snažit se dostat zpět k vodárně a pokračovat jak uvádí vycházka Škrip nebo můžete najít auž tu druhou pěšinu, které ja ve vycházce Škrip použita v protisměru.

Slezli jste tedy pěšinou dolů - nacházíte se zhrupa na polovině cesty mezi Postirou a Dolem. Tůra zde v podstatě končí - vydejte se po silnic doprava do Postiry. Pokud by se vám ale chtělo můžete se po silnic vydat doleva a za odpočívadlem po cestě zase doleva a projdete tak tůru Škrip v protisměru.

Veliki Brig

Veliki Brig je název hřebene nebo planiny kousek od Postiry na zálivem Lovrečina. Z mapy se zdá, že je menší než Mali Brig. Vycházku je možno absolvota i na kole, ale stoupání vede po úzké a prudké cestě, to asi nevyjedete. Upozornění: Je nutno překonat asi metr vysoký plot.

Tato túra je popsána ze zálivu Trstena východně od Postiry. Do něj se dostanete pěšky, autem, nebo na kole tak že se z POstiry vydáte po pobřeží nebo po silnici směrem na Pučišću (směrem od Supoetaru). Zaparkovat auto lze jak na cestě u přečerpáývací stanice tak na silnici (v zatáčce, kde odbočuje cesta). Vzdálenost z Postiry do Trsteny je asi 3km. Zvažte tedy zda nemáte čas a sílu ji překonat pěšky.

Pokud jste se ocitli v Trsteně na pobřeží u přečerpávací stanice je nutno se nejdříve dostat nějak na silnici. Doporučuji hledta náznaky cesty za přečerpávací stanicí.

Na silnic v samotném cípu zatáčky se nachází cesta (začátek stejný jako část cesty na Mali Brig). Po cestě se vydáte nahoru údolím. Na křižovatce, kde v pravo je vidět malý domek pod stromem se vydáte vpravo (pravým údolím) po cestě. Dojdete ke skalnímu převisu pod kterým je kanape. Odbočíte po cestě (ještě před rokem tam nebyla - jen pěšina) doleva do kopce. Cesta po chvíli prudce dbočí doleva a je na ní plot. V tomto místě budete pokračovat rovně - po pěšině do houští. Uvidíte že cesta ihned zase odbočuje doprava a po chvíli končí - tedy alespoň letos (2007) končila. Je dost možné, že ji protáhnou nahoru. Nahoře vylezete na jakýsi palouk - poznáte jej podle toho, že zaprvé pěšina se zde úplně ztrácí a za druhé pod borovicí je vyzděno jakési nezastřešené obydlí. Pod touto borovicí se táhne také kamenná zeď. Vydejte se podél ní po její pravé straně doprava. Po chvíli narazíte na nízký plůtek. Ten přelezte a pokračujte dál rovně. Po další chvíli narazíte na palouk, který vypadá na první pohled skoro jako cesta. Zde pokračujte rovně. Z hoštiny se najednou stane olivový háj a vy vidíte doleva na protější hřeben. Letos tam byly vidět v místě, kde se hřebeny stýkají nějaké sudy. To je místo kam se musíte dostat. Vydejte se tedy olivovým hájem lehce doleva a skopce, ale ne moc, abyste nesešli do údolí. Na druhém hřebeni jsou v plotu vrátka z pletiva, zmiňované sudy a cesta. Po pravé straně od vrátek se nachází hluboká propast ve skále zakrytá mříží a chroštím. Ve dvou můžete mříž odklopit. a podívat se do propasti. Podívat - ne vlézt, tedy pokud nejste speleolog nebo cvok. Po cestě se vydejte do leva, dolů. Po chvíli dojdete ke dvěma jezírků (z nichž jedno je prokazetelně umělé) a něčemu co vypadá podobně jako židle na Sovových mlýnech - asi posed. Po cestě pokračujte dolů. Po levé straně uvidíte velké stavení a štoudve (čert ví na co). A ještě o kousek níž je brána na pozemek. Pod touto bránou se cesta rozdvojuje - rovně a doleva. Můžete si vybrat, skončíte na stejném místě - na silnici na Lovrečině.

Pokud chcete na Lovrečinu a vykoupat se na jediné písčité pláži na Brači, vydejte se doleva po silnic a po chvilce dojdete k odpbočce - betonové silničce, která vás na pláž zavede. Pokud si lovrečinu s klidem necháte ujít, můžete si cestu zkrátit tím, že se vydáte po silnici doleva. Po chvilce dojdete na cestu, která odbočuje ze silnice vpravo k moři a vyplivne vás asi na půl cestě mezi Lovrečinou a Trstenou.

Pokud jset sešli na Lovrečinu i pokud jste využili zkratky, vydejte se nyní doleva po pobřežní cestě, které vás dovede až do Trsteny a pokud zde nemáte odvoz tak i do Postiry. Pokud odvoz v Trsteně máte, ale ne na cestě ale na silnici, musíte se na silnici nějak dostat (jak je uvedeno na začátku popisu cesty).

Mrduja

Trochu z jiného soudku je popis výpravy na Mrduju - jedná se o výpravu jen pro zdatné plavce. My jsme výpravu absolovovali v gumovém nafukovacím člunu s pádly (bez motoru). Když budete číst dál, dozvíte se jak to dopadlo. Opravdu zdatní plavci ji mohou absolvovat tak jak je popsána ji bez člunu, méně zdatní nemajitelé člunu mohou zvolit kratší variantu. Pokud máte nebo si půjčíte motorový člun nebo dokonce jachtu berte toto jako tip na pěknou zastávku.

Mrduja je ostrůvek kousek od Milny mezi ostrovy Brač a Hvar. Nachází se tam maják, zbytek nějaké historické střílny (či co), kaktusy a pár skal na skákání dovody. Pokud chcete přistát s lodí tak na straně přivrácené k Šoltě je molo.

Základem pro úspěch výpravy je dostat se nějak do Milny. Tam se dostanete po silnici 114 z Nerežišće nebo ze Supetaro po silnici 6188 do Ložišće a pak dále po 114ce. Při příjezdu do Milny autem sjeďte rovně až do přístavu a dejte se po pobřeží doleva (pozor od 20h je pobřeží uzavřeno!, ale snad to jde nějak objet). Jeďte po pobřeží až do cípu přístavu, kde uvidíte směrovku Plaža. silnice vede do velmi prudkého kopce - rovnou zažaďte dvojku nebo jedničku ;-) Na kopci končí asfalt. To vás ale nedoradí a pojdete po cestě až dokud se nedstanete na pobřeží. Pozor aby nejel někdo proti, vyhýbání je docela zábava. Až přijedete na pobřeží, zanechte tam auto, míste je dost.

My jsem přijeli na pobřeží a zaparkovali vedle keře rohovníku (svatojánský chléb; dobrý ale zaprášený), vykoupali se, občerstvili a nafoukli člun. Počasí ten den nebylo zrovna chorvatské. Bylo podmrakem a foukal vítr. Nabízela se tedy i možnost výpravu rovnou zrušit nebo zvolit kratší variantu (dojít na Rt Zaglav a plavat nebo lout odtamtud; tato varianta byla také v záloze pro návrat). Nakonec jsme se odhodlali a dočlunu nasedli - dva na člun snosností 240kg - žádný problém. Vypluli jsme tedy směr Mrduja. Cesta tam šla pěkně. Výr nás popoháněl, vlny nebyl tak strašné. 2km za 35 minut předznamenávali, že zpátky se pojede o poznání hůře.

Po připlutí na ostrov jsem člun vyhodili na břeh na straně přivrácené k Milně a udělai obhlídku ostrova (obejít dokola, nějaké fotky, pár skoků do vody). Když jsem se vraceli ke člunu začlo nás zajímat, jak se dostaneme zpět. Vítr ještě zesílil, udělali se vlny, takže poadlo rozhodnutí, že 2km, by jsme asi neujeli, tak zkusím jet zpátky kratší cestou - asi 400m na Rt Zaglav. Když jsme přišli ke člunu, zjistili jsme, že je vzhůru nohy a je v něm díra - asi ho otočil vítr. Nejednalo se sice o katastrofu - propíchnuta byla jen jedna komora ze tří, ale v těhdle vlnách a větru by nás to i se všemi komorami plnými nejspíš odneslo na Šoltu. Aspoň, že byl člun ve stavu takovém, aby mi odvezl foťák. Volba tedy byle jednoduchá. Poplavem nejkratší cestou a člun potáhhem za sebou. Zapřáhl jsem tedy člun za sebe, a vyrazili jsme. Tím jsme vytvořili velkou atrakci pro posádky místních lodí, kterých zde u Milny, protože je tam marina plaví docela dost. Dvě z nich, včetně trajektu, se nás dokonce ptali, jestli nepotřebujeme zachránit. To jsme odmítli a tak jsme cestu dlouho asi 400m zdárně za asi půl hodiny absolvovali. Přistáli jsme na mysu Zaglav, naproti přes záliv od Rt Bijaka, kde bylo auto. Alespoň 10km pěšky v pantoflích, většinou po skalnaté pláži. Nepřistáli jsme na samotné špičcet mysu Zaglav, kam snad vede cesta, ale kus do nitra zálivu Milna, takže jsem žádnou cestu neviděli a vidali se po pobřeží. 4lun jsem vyfoukli a brácha si ho hodil na záda jako batoh. Cestou po pobřeží bylo nutno obcházet několik zátok. Až v jedné z nich jsme narazili na barák, ke kterému vedlka cesta. Po té jsme se vydali, až jsme došli na kvalitnější cestu, po níž jsme se vidali doleva. Po cestě jsme potkali několik rohovníkových keřů, takže jsme měli alespoň co žvýkat, když už jsme si nevzali žádné pití.  Zdálo se nám však že cesta vede příliš daleko od pobřeží a tak jsme na křižovatce se stejně kvalitní cestou, na které byla v opačném směru hnědá dopravní značka směřující doprava na Makarac a rovně na Splitska vrata, odbočili na Makarac. To se ukázalo jako chyba. Makarac je malá osada na břehu zálivu před Milnou. Makarcem jsme prošli až na konec. Z cesty se stala pěšina a ta skončila ve zbytcích lesa, který zřejmě před několika lety lehl popelem. Nám nezbylo nic jiného, než se přes vyvrácené stromy dostat na pobřeží a pokračovat po něm. Obešli jsme ještě jednu zátoku, v jejímž cípu se tyčily palmy a rostly opuncie a byl tam jakýsi opuštěný dům. Také tam začínala pěšina, která vedla po pobřeží k jakémusi hotelu, tam jsme prošli mezi zídkami a došli na kraj Mariny k čerpací stanici, která je, mimochodem, zajímavá tím, že tam mohou čerpat jak lodě tak auta. Za čerpací stanicí jsme šli po silnici na kopec a odbočili do leva po silničce k moři. U moře se ukázalo, že silnice vede do nějakého objhektu mariny a nedá se po ní jít dál. Za objektem však vedla lehce krkolomná pěšina, kterou jsme se vydali. Na ní jsme potkali lidi, co nás chtěli zachraňovat, a říkaly něco o tom, že jsme crazy ;-). Pešina ústí do Mariny, kterou jsme celou prošli až na konec zálivu v Milně a pak po druhém břehu zpět na mys Bijaka k majáku, kde jsme měli auto. Cesta po druhém břehu je o poznání kratší, asi hlavně proto, že se tam nachází jen jeden záliv.

Možná si z této výpravy neberte úplně příklad, pokud nejste také crazy ;-). Mrduja za to ale stála! Méně náročnou variantou by bylo dojet autem z Milny na Splitska vrata (chce to v Milně ject doleva jako k pumpě a tam naít správnou odbočku), tam po pobřeží dojít co nejblíže k Mrduji a plavat (nebo se plavit odtamtud). Pokud budete plavat, zvažte jakým způsobem s sebou dopravíte nějaké ty pantofle, protože kameny na Mrduji jsou nepříjemně ostré. také stojí za to vzít s sebou foťák, ale bez člunu snad jedině se speciálním vodotěsným pouzdrem. Také vás musím upozornit na to, že lodní provoz v zálivu Milna je celkem silný, takže tázavým pohledům posádek jachet se určitě nevyhnete a pokud budetet jen plavat bez člunu, musíte doufat, že vás uvidí a nepřejedou. Pohled na blížící se trajekt nebyl zrovna příjemný, ale s trajektem by jste se v Milně setkat neměli, pravidelná linka tam nejezdí. Kdoví co toto bylo zač - dopoledne připlul od splitu, na palubě měl cisternu a nějaký náklaďák, nepatřil Jadroliniji a odpoledne plul směrem na Hvar. Když už budete na Splitských vratech, možná vás také napadne, proč si nezaplavat/nezaplout na Šoltu. Pokud jste dost crazy, říkám "proč ne?" Ale provoz mezi Bračem a Šoltou je opravdu velmi silný.

Crni rat

Tato výprava je také myšlena pro člun nebo zdatné plavce, ale není tolik crazy jako výprava na Mrduju.

Základem úspěchu je dostat se nějak do Povlji. Jedná se o vesnici poblíž Sumartinu na východě ostrova. Dostanete se tam po silnici 6194 ze Selcy. V Povlji na první křižovatce jeďte pořád rovně až se dostanete na křižovatku k moři, nebo pokud pojedete doleva dejte se u moře doprava po nábřeží a dostanete se nastejnou křižovatku v místě, kde se silnic trochu vzdaluje od moře. Tady můžete nechat auto, nebo jet ještě kousek rovně na pláž. Pláž u křižovatky je betonová, dále u majáku je pak oblázková a místo, kde se nacházíte se jmenuje Rt Povlja.

Jako rozcvičku si můžete dát přeplavání zálivui na druhou stranu a zpátky. Cíl cesty - Crni rat - je z mysu Povlje nepříliš dobře vidět. Jedná se o mys, který je po levé straně zálivu (díváme li se ven) dále od vás. Pro plavbu doporučuji nejprve se přeplavit na druhý břeh zálivu Povlja, podél něj pak na mys mezi zálivy Povlja a Točinjak (naproti Černému mysu) a pak překonat ústí zálivu Luka na druhou stranu. Kousek vlevo od špičky Crneho rtu se mezi skálami nachází asi 2m dlouhá oblázková plážička, na které je možno přistát. Opět doporučuji vzít si alespoň pantofle - kameny jsou ostré a také nevíte, co se může stát. Co kdyby jste museli zpátky pěšky. Obcházení zálivu Luka bych vám ale nezáviděl. My jsme tuto výpravu naštěstí zvládli bez problému tam i zpět (celkem asi 3km).

Na Crnem ratu nehledejte nic než pěkný výhled na pevninu a pohoří Rogoznica a Biokovo a nezvyklou krajinu samotného mysu.


   Zpět na kategorii   Další  2 z 3
Od 12.2. 2007
Celkem
Chorvatsko
© Đonny 2007   Podmínky používání  Prohlášení o soukromí
DotNetNuke® is copyright 2002-2017 by DotNetNuke Corporation